Deset let od akce “Radar v Brdech”. Nezapomínejme!

Pamatujme si, kdo tehdy jakou roli hrál…

Třeba kdo vedl a podporoval hnutí “Ne základnám” (jejich web je aktivní dodneška).

Pamatujte si jména Tamáš a Májíček — to byli mluvčí toho hnutí.

Tamáš kritizuje kapitalismus, požaduje vystoupení z NATO, a podle posledních zpráv se svým Humanistickým hnutím dobudovává české centrum. Ale nenechte se mýlit, Humanistické hnutí samozřejmě v první řadě usiluje o sociální revoluci a převzetí moci, “aby mohly být provedeny náležité změny”.

Druhý jmenovaný, člen Socialistické Solidarity, publikuje na A2larmu velmi zajímavé články, kde píše třeba o tom, jak je dobré infiltrovat protibabišovské demonstrace antikapitalistickými a ekologickými tématy. (Pamatujte si to, až je potkáte na demonstraci Milionu chvilek…) Zmíněná Socialistická solidarita se podílela mj. i na nepokojích při zasedání MMF v Praze — tehdy to dělala “proti globalizaci” v rámci iniciativy INPEG.

Právě teď si na A2larmu pochvaluje, že “před deseti lety jsme porazili impérium” (viz URL, teď už je titulek změněný)

Pamatujte si na roli, jakou v celé věci mělo kdysi ekologické sdružení Greenpeace. Obsadili, blokovali, vyhlašovali “Peaceland” a vůbec se mediálně činili. Mimochodem, ad Peaceland: Hnutí Ne základnám na svém webu vyvěsilo “Rezoluci OSN ve věci státu Peaceland”. Zmíněná “Rezoluce 1817 (2008) přijatá Radou bezpečnosti na jejím 5903. zasedání 10. června 2008” je reálný dokument, ovšem týká se Afghánistánu. Hnutí po několika dnech změnilo formulaci tak, že před odkaz napsalo: “Náš návrh rezoluce”

Pamatujme si to…

Půjčím si páně Májíčkův popisek u jeho článku: “Zapomínat na to, že nepostavení amerického radaru v Brdech bylo vítězstvím velké části české společnosti, a ne hrou „temných sil z Východu“, by byla obrovská chyba.”

Zapomínat, kdo byl tehdy kdo, na čí straně stál a k čemu se hlásí dnes, by byla obrovská chyba. Akce “spontánní odpor velké části veřejnosti proti radaru USA” byla totiž první velká ruská hra v našem prostoru po Putinově konsolidaci společnosti. Ostatně už výroční zpráva BIS (čtěte je, opravdu!) za rok 2007 toto zmiňuje. Na závěr proto ocituju:

Tak nezapomeňte!

Nezapomeňte!

Asi stopadesátý zápisník…

Asi stopadesátý zápisník…