Digitální daň
Snad nikdo ze čtenářů nepochybuje o bohulibosti daní, že? Někdo něco dělá, vydělává na tom peníze, tak mu stát řekne: “Hele, část peněz nám dáš, a my s nimi uděláme to, o čem si myslíme, že je to potřeba udělat, ale tebe samotného by to nenapadlo!” Třeba vybudujeme armádu, postavíme silnice, vybavíme nemocnici, zaplatíme soudce, uděláme důchodový systém nebo vypíšeme dotační program pro rozvoj regionálních stavebních firem.
Výše daní se ale neodvíjí od toho, co vláda chce postavit a zařídit, to je mylná představa. Vláda si vezme na daních tolik peněz, kolik jsou občané ochotni zaplatit, aniž by se kvůli tomu přesunuli do jiné země nebo do paralelního ekonomického systému, a teprve pak přemýšlí, za co je utratí. Čím víc se vládě podaří tutlat, že ty peníze ve velkém hází oknem do luftu, a naopak vytvářet zdání, že dělá něco pro lidi, tím větší je ochota poplatníků nechat se na daních odrbávat.
Z výše napsaného vyplývá jedno zásadní poznání: Daně nemají logiku! Daní se to, u čeho má stát reálnou možnost zjistit, že nastalo to, co chce danit, a svůj nárok doložit. Někdo si něco koupí, někdo něco vydělá, … Ideálně pak firma, ta musí mít všechno doložené a dobře se kontroluje.
Když jsem slyšel, že stát hodlá zdanit Google, Facebook a podobné internetové giganty, smál jsem se. Lepší ukázku toho, že výběrci daní zmrzli někde v 70. letech minulého století, abyste pohledali... Nadnárodní firma, která působí po celém světě a prodává nehmotný produkt, to je něco, co daním, nastaveným na “sídlo podnikání”, dlouho unikalo. Viz třeba daňové ráje.
Ale nakonec to nějak dokázali zformulovat a prohlásili, že na zisky těchto firem mají nárok tam, kde ten zisk vzniká. Filosofové a ekonomové se mohou ještě chvíli přít, jestli vzniká tam, kde došlo k transakci, nebo tam, kde transakce měla reálný účinek, nebo tam, kde firma realizovala ono “přidání hodnoty”, ale to na věci nic nemění: Stát ucítil příležitost danit, tak začal danit!
“Hlupáku,” pravili mí antikapitalističtí známí, “vždyť to je jedině spravedlivé. Google obchoduje po celém světě, po celém světě dělá svůj byznys, a platí daně jen doma! My mu platíme, a nic z toho nemáme!”
Když odpůrce kapitalismu hovoří o spravedlnosti, tak mlčím. Naše světonázory jsou tak odlišné, že máme zjevně i odlišnou představu o tom, co je a co není spravedlivé.
Jen mi vysvětlete jedno: proč firmy jako Google a Facebook (a spousty dalších podobných) vznikly v USA a ne v Evropě? Čím to je? Jsou snad v USA chytřejší lidé? To rozhodně ne… Tak čím to je?
Mám takovou teorii, ale mohu se mýlit, ekonomického vzdělání nemaje: podle mě je to tím, že v USA je snazší takovou firmu vybudovat a nechat vyrůst.
Je to zvláštní, že? Přitom se tu v Evropě neustále hovoří o podporách a pobídkách, o tom, jak technologické firmy mají zelenou, ale furt nic. A pak se taky hovoří o tom, jak to mají evropské firmy těžké, když trhu dominují američtí giganti. A že by se to mělo regulovat. A danit! Možná i cla zavést, jako ochranu vlastních firem…
S těmi cly to bude taky ještě vtipné. Před čtyřmi lety měl pán z celního úřadu obrovský problém, kam do sazebníku napasovat fakt, že mi americký vydavatel posílá pozornost: ročenku s mým článkem. Když je pro celní sazebník problém tohle, jak teprve pojme “digitální plnění na území jiného světadílu”?
Nechte mě trochu fantazírovat: Evropské státy zavedou digitální daň, Google řekne: “OK Google, vypneme svoje služby v těchto zemích”, a stane se co? Konečně se ze Seznamu stane evropský vyhledávač číslo 1? Nebo vznikne evropský Baidu? Vypíše se na to grant, dotace a pobídka? Dva roky se bude hledat sídlo téhle firmy?
Co když jsou právě daně, pobídky, dotace a regulace tím pravým důvodem, proč nevyrostl eurogoogle?!
Nechápejte mě špatně — netvrdím, že v Evropě nevzniká NIC. Jen je, řekněme, zvláštní, že se ty největší firmy zase prosadily v USA a odtamtud dominují světu, zatímco to nejlepší, co proti tomu Evropa udělala, je — digitální daň.
