Gerontokracie, nebo ubulená neschopnost?

To se nám zase urodilo, zase nám správně třídně nastavili zrcadlo a dozvěděli jsme se, že společnost je zašpuntovaná, protože staří lidé, 30 plus, sedí na rozhodujících místech a nechtějí tam pustit mladé, kteří přitom mají recept na spravedlivou a šťastnou společnost…

Že prý mezigenerační spor. A některé z mojí generace to dokonce vedlo k sebeobviňování a prosbám o shovívavost. To mi připadá jako naprostý defétismus, přesně v duchu omlouvání schopných neschopným za to, že jim způsobují diskomfort svým úspěchem.

O příčinách můžeme dlouho diskutovat, ale, dámy a pánové, toto je Gaussova křivka:

Zde konkrétně ukazuje rozložení introvertů a extrovertů v populaci, ale vztahuje se i na spoustu dalších jevů ve společnosti — třeba na inteligenci, nebo na výšku, nebo na postoje k politickým otázkám. Zjednodušeně říká, že nejvíc jedinců je uprostřed mezi extrémy, a čím větší odchylka od průměru, tím vzácnější takový jev je.

Gaussova křivka vyjadřuje takzvané Gaussovo rozdělení, kterému se říká též normální. Gauss byl, jak jinak, bílý heterosexuální muž, takže nazývat jeho rozložení normálním je jen další ukázka cispatriarchálního bullshitu, proti kterému by měli progresivní uvědomělí zvednout svůj hlas!

Stejné rozložení má ve společnosti, řekněme, talent, nebo ambice. Vezměte nějakou reprezentativní skupinu lidí — a naprostá většina z nich bude v rámci skupiny průměrná: průměrně talentovaní, průměrně ambiciózní. Velmi talentovaných bude málo, stejně jako velmi ambiciózních. A naopak.

Photo by Austin Distel on Unsplash

Platí to i o rozložení talentu a ambicí ve skupině mladých do 30 let, třeba. I mezi nimi jsou hodně schopní lidé — mrkněte se třeba na seznam “30 pod 30”, nebo na seznam dvaceti inspirativních lidí okolo 20 let v Euru.

Jednoho z nich znám osobně: Matyáš Boháček byl za námi s tím, že udělal zpravodajskou a informační aplikaci proti fake news, kterou by mohli používat jeho vrstevníci, a chtěl souhlas s používáním informačních zdrojů.

Hej… HEJ! Slyšíte dobře: Patnáctiletý kluk koukal na svoje spolužáky, jak nevědí, čemu věřit, tak sednul…