Hřích intelektuálův

Víte, co je nejhorší, smrtelný hřích vzdělaného člověka?

Propůjčit se zlu, no jasně, ale to na mysli nemám. Myslím si, že je tu ještě jeden hřích, horší, totiž že vzdělaný člověk zlo sám tvoří.

Stává se to vždy ve chvíli, kdy zapomene na hlavní maximu, totiž že může měnit svět, ale nesmí páchat násilí.

Snadno tomu podlehnete ve chvíli, kdy lomíte rukama a říkáte si: “Proboha, copak to lidi nevidí? Jak je možné, že nevidí to, co vidím já? Jak je možné, že nevidí, že to je pro ně dobré?”

Pak máte vždy jen dvě možnosti. Můžete vyjít z lidské přirozenosti — a tu byste měli velmi dobře znát, když chcete měnit svět. Pokud vyjdete z toho, jací lidé jsou, a nabídnete jim něco, co bude v souladu s podstatou jejich chování, uspějete.

Pokud půjdete proti podstatě, pokud se budete snažit tuto podstatu změnit, nebo rovnou popřít, stanete se tyranem. Doufejte, že to vzdáte dřív, než opravdu někomu ublížíte.

Lidská podstata není složitá. Lidé se chtějí mít dobře, pohodlně, chtějí být spokojeni. Rádi překonají překážky, když se dostanou k něčemu z toho výše uvedeného. Lidé chtějí, aby se jejich děti měli dobře, líp, než se mají oni sami. Chtějí za minimum nákladů dosáhnout maxima možného. Někteří se přitom chovají pošetile, někteří bezohledně, ale většina dokáže poznat, co se jim vyplatí, a podle toho se řídí.

Není to špatný předpoklad, dokonce teorie her ukazuje, že přísně egoistické chování může vést k celkovému altruismu, ale praxe bývá vachrlatější.

Každopádně se ukazuje, že lépe fungují ty převratné koncepty, které počítají s tím, že lidé jsou lidé a chovají se jako lidé, než ty, které počítají s tím, že lidé se změní žádoucím způsobem.

Protože lidé se mění evolučně — ti, co se chovají v souladu s evolucí, přežívají, ti, kteří jsou minoritní, vymírají. Pokud chcete změnu lidstva urychlit, vždycky narazíte na potřebu urychlit vymírání těch nesouladných.