Nemožné přes víkend, a zdarma!
Asi jste to slyšeli: Ministerstvo oznámilo, že systém elektronických dálničních známek bude dělat firma Asseco za 400 mega.
A už to jelo… “400M za eshop, no to se zase vyhazujou prachy!”
Ne že by na té zakázce nic nesmrdělo. Smrdí tam všechno, především pak způsob jejího zadání. Ta cena taky asi nebude dvakrát podstřelená, ale bůhví co je v zadávací dokumentaci a proč. Relevantní argument je, že na Slovensku to stálo násobně míň — a pak se tedy ptejme, jaké jsou v těch systémech rozdíly.
Ale složité otázky nemá lid rád. Lid rád jednoduché dělení na dobro a zlo, jednoduché odpovědi a rázné akce. Třeba takto.
Nechci být za kazišuka a rozhodně jsem ten poslední, kdo by nějak bránil čemukoli, co naučí stát fungovat způsobem “řádného hospodáře”, ale u téhle konkrétní věci mám pocit medvědí služby. Nepříjemná zkratka, že systém na dálniční známky je “jen eshop” a že “to pár lidí udělá za víkend”, snahu devalvuje. (Ono obligátní “aspoň něco dělají, co děláš ty?”, které přesně teď zazní, je bohužel ve stylu dláždění dobrými úmysly.)
Jako získání pozornosti pro ACTUM to je skvělé, ale poprosil bych kolegy z médií, aby si pamatovali, že jsou novináři a měli by jít po podstatě, než začnou dovozovat nějaké závěry…
Rád bych vám vyprávěl o jednom takovém frajerovi (=já), co se před mnoha lety rozhodl, že udělat systém pro novinové předplatné je práce, kterou “pár schopných lidí udělá za víkend”. Však co je na tom složitého: výběr produktu, zadat nacionále, potvrdit platbu kartou nebo převodem, poslat mail, včas aktivovat, a za tím jednoduchá databáze…
Koupit si jedno předplatné papírových novin je přesně tak jednoduché. Ale co firemní předplatné? Firma objednává víc výtisků pro sebe. To taky jde. Ale bude to na fakturu. A pak jsou akční předplatné se slevou. Sleva taky nějak jde zařídit. A vouchery…
Pak jsou předplatné, kdy jeden platí, ale chodí vícero novin na různé adresy. A taky jsou různé demobalíčky, které se nemají prodlužovat a jsou zdarma.
Navíc noviny nezačnou chodit hned, ale až tak za dva, tři dny, než se objednávka propíše k distributorovi. Takže je to potřeba do systému zapracovat a desátého nabízet odběr až od dvanáctého.
Jo, pozor na víkendy, státní svátky a na období, kdy noviny nevychází, takže nelze udělat plus dva dny, ale musíte mít k dispozici plán vydání.
Ale třeba někdo chce doposlat remitendní výtisky, protože v pátek máte přílohu a on by ji rád. A někdo chce jen ten pátek. A pak je firma, co chce patnáct předplatných pondělí až pátek, a k tomu šest pátečníků, a ty chce doručovat managementu přímo domů.
Samozřejmě musíte udělat měsíční předplatné. A rekurenci při platbě kartou. Nebo snadné obnovení. A taky roční. A čtvrtletní a pololetní, protože tak to firmy chtějí. Nakašlat na firmy? Můžete, ale je to třeba polovina prodaného nákladu…
A i když si řeknete, že tohle všechno nemusí být nutně v eshopu, tak to ten systém musí, fakt musí umožňovat aspoň z backendu pro administrátora.
Pak to napojíte na databázi distribuce. Když jste programátor, tak trošku předpokládáte, že to je raz dva, přeci vy máte API, oni mají API… ale oni API nemají. Oni jsou schopní dávkově, jednou za den, přidat seznam lidí, co jim dodáte. V Excelu. Na jejich FTP server.
Jenže máte i digitální vydání. Musíte tedy těm lidem zakládat uživatelské účty v systému. Těm s papírem ne. Teda můžete to zkusit, ale nikdo nikdy ten přístup nepoužije. U nich bude většina požadavků chodit mailem, nebo je budou telefonovat. U digitálního předplatného zato nemusíte přemýšlet nad tím, od kdy ho aktivovat: ihned! Ale co když si koupí digitální i papírové? Jaké bude fakturační období?
Pak zjistíte, že to musíte napojit i na účetní systém, že e-shop musí mít možnost zadat různé kuriozní akce (“předplatné tří titulů nyní za cenu dvou a k tomu šicí stroj…”), a že to musí umět naklikat paní z vydavatelství. Mobilní aplikaci to musí mít. A prodej přes třetí strany, přes různé “nakupte předplatné na jednom místě” shopy a jiné obchody. Musíte řešit párování plateb převodem, kde někdo zapomněl zadat variabilní symbol. Karty taky expirují. A co ověřování slevy na ISIC kartu a pro seniory?
No, zkrátka, buď se na to vykvajznete, anebo si řeknete: “Že já, debil, si nezaložil firmu, která by vyvíjela takový systém! Jen za vývoj a údržbu bych si řekl sto mega!” A věřte, že byste je dostali!
A to to vypadalo na začátku jako obyčejné objednávání novin.
