Zdalipak si myslíš, co si myslet máš?

Rozmohl se nám tu takový nešvar… Lidé velice často píšou na sociální sítě taková slova…

Vlastně ne, tohle by mi vadilo nejmíň. Tohle na mysli nemám. Já si všiml jiných slov:

  • “Odstraň si z přátel X. Y.! Lajkuje Okamuru a proruské stránky…”
  • “Máš v přátelích Q. Q., který sdílí hoaxy. Pokud si ho neodděláš, budu tě muset zablokovat.”

Chápete to? Jednoho dne vám váš známý na Facebooku, a co známý — klidně i dlouholetý kamarád, napíše, že se díval do vašeho seznamu kontaktů, a že tam máte závadovou osobu. Ergo jste tak trošku závadově načichlí i vy. A on se se závadovými osobami nekamarádí, on je potírá, a bude tedy zapotřebí eliminovat i vás, pokud teda své pomýlení okamžitě nenapravíte.

Máte vlastně velké štěstí, že máte za kamaráda právě jeho, že vám to aspoň řekl, protože kdybyste to nebyli vy, tak by vás bez mrknutí oka zablokoval, odfrendil, a možná i nahlásil… To máte radost, že máte šanci se napravit, že přišlo jen mírné varování, že?

A teď si můžete vybrat: Buď chcete patřit mezi nezávadné lidi, takže sednete, proberete své kontakty jednoho po druhém, prokádrujete si je, jestli jejich smýšlení a lajky jsou v souladu s linií nezávadnosti, a pokud ne, kliknete na “Odebrat z přátel”.

Anebo dotyčnému odpovíte, že je mu rajcenkrecht kulové do toho, s kým vy se stýkáte, že život je takovej a lidi různí a že vám nevadí lidi chytří ani méně chytří, lidi levicoví, pravicoví, že se snesete s každým, a jediný člověk, kterého nesnesete, je nějakej zvadlej čurák, kterej vám hodlá diktovat, koho máte mít, kurva, na Fejsbuku v přátelích! A pak ho pošlete ke všem čertům.

Prej se to začalo dít čím dál častěji. Některé oběti strážců čistoty myšlení to docela těžko nesou, nevědí, jak na to reagovat, ptají se, jestli se s tím někdo setkal — a dozvídají se, že ano.

Je to ironie, že? Zrovna na té straně, která furt hlásala, že nejsme jako oni, se najednou objevují bojovníci tak zapálení, že se chovají přesně jako oni.

Aby bylo jasno: Babiš je zhouba pro národního ducha, Zeman je kandidát na damnatio memoriae, Okamura politický hochštapler, komunisti filiálka Moskvy v parlamentu, proruský aktivisti dílem idioti s užitečností pohříchu spornou, dílem naivní oběti resentimentů — na tom se tu, myslím, plusmínus shodneme.

Neshodneme se možná na tom dalším, totiž že do stejné party patří něco, čemu se docela neprávem říká moderní levice, ve skutečnosti lidi, kterým se nejedná ani o sociální smír, ani o lepší život, ale hlavně a především o boj proti kapitalismu.

Helejte, myslím, že ani zelené, ani lidskoprávní, ani genderové ani žádné jiné podobné hnutí, označované jako levicové, není v základu proti kapitalismu. Chce něco zlepšovat, něco měnit. Ale velmi rychle se k tomu namotají — a možná jsem zaujatý, ale mám pocit, že to jsou pořád titíž — lidé, kteří docela rychle převezmou agendu, zradikalizují ji, odhalí příčinu problému (ta je vždy stejná: kapitalismus) a začnou proti tomu bojovat. Bronštejn — Trockij se v hrobě směje, až se za cepín popadá, se vsadím.

Ono je to s tím bojem proti kapitalismu takové furt na jedno brdo. Vždycky to začne tím, že kapitalismus je fuj, nesvobodný, potlačuje lidská práva ve prospěch vrstvy nejbohatších, a to je potřeba vyvrátit, ukončit, zrušit, zastavit, zničit!

Po fázi 1 následuje fáze 2, totiž nový spravedlivý svět. Jenže je tam takový jeden systémový háček: lidi. Co s těmi, kteří nechtějí nový spravedlivý svět? Nechat je v klidu, ať si pindají a kverulují? To ne, to dělá kapitalismus, a podívejte se, jak se mu to vymstilo. Takové lidi je potřeba převychovat… A sežeru vlastní klobouk, jestli převýchova člověka prostého v člověka nového neznamená systémově jediné: policejní stát, fízlovskou společnost, ideologický dozor a eliminaci závadových.

Ideologický dozor patří k základním pilířům celého toho svinského hnutí. Při dostatečné míře indoktrinace se vždy sami přihlásí lidé, kteří začnou kontrolovat smýšlení ostatních. Nejdřív je začnou upozorňovat na to, že se tohle nemá a tamto nemá a toto by se říkat nemělo a “víš, já ti rozumím, já s tebou souhlasím, ale kdyby se to říkalo, tak by to oni proti nám použili, tak radši… víš jak…”

Pak se z dobrých rad a upozornění stanou dobře míněná doporučení, a z nich plynule takové soft verze veřejných tribunálů, před kterými se budete obhajovat.

Zrovna včera jsem našel naprosto ryzí a krystalicky zářivý příklad: FF UK se připojí k uctění památky Milady Horákové. OK. Některé instituce vyvěsily plakáty, navržené spolkem Dekomunizace, FF UK vyvěsí černý prápor a připravuje nějaké rozsáhlejší připomenutí. OK.

Však o co jde?! Jde o uctění památky Milady Horákové, ne? Svobodomyslné ženy, zavražděné komunistickým režimem. Tak snad je na každém, jakou formu zvolí — jestli postojí se skloněnou hlavou, zapálí svíčku, vyvěsí prapor, napíše článek, nebo třeba bude plakat, trhaje si roucha…

A vidíte, vono ne! FFUK dostává po čuni (z moravského “čuňa”, to není narážka na doménu cuni.cz) za to, že nevyvěsila stejný plakát. A celá tahle pseudokauza se řeší, až tak, že FFUK musí vydávat vyjádření, v celém kontextu neskutečně ponižující:

Filozofická fakulta UK samozřejmě odsuzuje justiční vraždu Milady Horákové spáchanou komunistickým režimem a všechny další zločiny komunismu. Filozofická fakulta UK se samozřejmě plně hlásí k tomu, že komunistický režim v Československu byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“ a že „Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii“ (viz zákon o protiprávnosti komunistického režimu).

Filosofická fakulta musí vysvětlovat, proč si dovolila zvolit vlastní způsob uctění památky, a musí jako úlitbu ideologickému dozoru z lidu zdůraznit, že samozřejmě odsuzuje… atd.

Jo, přesně tak. Organizátor akce s tím nemá žádný problém, jen kádrováci, kteří se předhánějí v pravověrnosti, spustili zase shitstorm, vyzývají FFUK, ať vyvodí důsledky, žádají vysvětlení…

Tohle je teď největší problém: vypráskat samozvané strážce čistoty přesvědčení tam, kam patří! Důsledně je tam posílat, důsledně jim oponovat, a především: nesklánět se před jejich požadavkem “obhajte se, že smýšlíte správně!” Každý ústupek těmhle kádrovákům je jen posílí.

Je to těžký o to víc, že jsou vlastně naši.

Asi stopadesátý zápisník…

Asi stopadesátý zápisník…